Zlaté srdíčko ve zlatém kožíšku

        2/ Chyť a přines

        V této disciplíně má psovod k dispozici pouze jeden talíř.         Cílem je uskutečnit během 60 sekund co nejvíce hodů,             při kterých pes talíř chytí a co nejrychleji přinese zpět.             Hází se na závodním poli 20x50 metrů, rozděleném do             pěti  desetimetrových zón, měřeno směrem od odhodové         čáry. Psovod musí zůstat před odhodovou čárou, v                 případě, že ji překročí, není hod započítáván. Za chycení         disku v první zóně (vzdálenost do 10 metrů) nejsou žádné         body, za chycení v druhé zóně (10-20 metrů) získává pes         1 bod, v třetí zóně (20-30 metrů) 2 body, ve čtvrté zóně             (30-40 metrů) 3 body, v páté zóně (40-50 metrů) 4 body.         Pokud má pes při chytání disku v druhé až páté zóně             viditelně všechny čtyři tlapky ve vzduchu, získává                     za každé takové chycení bonus 0,5 bodu.

Co k nácviku potřebujeme?

1/ Létající talíře

Sehnat dobrý disk, který bude vyhovovat vám i vašemu psovi, může být u nás bohužel docela velký problém.

Při závodech se používají zásadně speciální talíře z tvrdého plastu. Ty se však zatím vyrábějí pouze v USA. Přestože jsou tyto talíře zhotoveny tak, aby byly co nejbezpečnější, často dochází při silnějším stisku psími zuby k jejich poškození. Je třeba neustále dbát na to, aby tak na disku nebyla žádná ostrá místa, která by mohla psa při chytání zranit.

Pro počáteční nácvik a pro každodenní hru jsou vhodnější talíře z měkkého plastu (tzv. aerobic disc), které se dají občas koupit v prodejnách se sportovními potřebami (např. v Gigasportu). Stojí mezi 200 a 300 Kč a jsou prakticky nezničitelné (tedy pokud je nenecháte psovi hodinu kousat, ale to nevydrží žádný disk).Tyto talíře vyžadují mírně odlišnou techniku hodu, protože se - laicky řečeno - při letu tak dobře nepokládají na vzduch, takže má-li být hod dlouhý, je potřeba do něj dát víc síly. Na druhou stranu u tohoto typu rozhodně nehrozí zranění psa talířem.

Další možností jsou talíře látkové. Ne každý látkový talíř však má potřebnou pevnost, většina těch, které běžně koupíte v obchodech s psími potřebami, se snadno zničí. Velmi dobrou zkušenost jsem ale učinila s talíři Crazy Disc od pana Marečka. Tyto talíře se vyrábějí ve třech velikostech: malý (průměr 18 cm, cena 145 Kč), střední (průměr 24 cm, cena 155 Kč) a velký (průměr 28 cm, cena 165 Kč), a v různých barevných kombinacích (bílá, žlutá, červená, zelená, modrá, oranžová). Je také možné nechat si zhotovit disk, jenž bude mít na horní bílé ploše fotografii, kterou sami dodáte. Tyto talíře jsou zhotoveny z tkaniny (100% PES), po obvodu mají všito 10mm PPV lano. Nejen že dobře létají, ale i plavou. Samozřejmě vydrží psí kousání (i když asi ne několikahodinové) a psa při chytání nezraní.

        2/ Prostor

        Místo, kde budete se psem chytání talíře nacvičovat, musí být především                                 bezpečné. Uvědomte si, že pokud talíř vašeho psa zaujme a v cestě bude stát třeba                 strom, může to skončit docela tragicky. Takže v prostoru, kde budete házet, by neměly             být žádné sloupy, stromy, silnice, lavičky, prostě nic, o co by se váš pes mohl zranit.             

        Velmi důležitý je také vhodný povrch - nemusí to sice být zrovna anglický trávníček, ale             zcela nevhodný je asfalt nebo beton. Lepší je tráva nebo nepříliš hluboký písek. Dejte                 pozor na ostré kamínky a na střepy, aby si váš pes neporanil tlapky.

        Před každým cvičením nezapomeňte nejprve rozehřát sebe i svého psa, abyste si                     zbytečně nezpůsobili svalové zranění.

         Jak na to

         Pro některé psy není problém rychle pochopit, že mají talíř chytit, jiným se to musí                  postupně vysvětlit. Metoda, kterou uvedu, se mi osvědčila u mé trpasličí pudličky Ginny,          která zpočátku vůbec netušila, proč by měla nějaký hloupý talíř chytat a dneska je z ní              talířový maniak. Podobně jsem postupovala i u mé bígličky Harriet, tam bylo jen potřeba            více pamlsků za odměnu. Vzhledem k velikosti obou mých psů jsem se spíš soustředila          na nácvik podle pravidel Chyť a přines, protože v akrobacii (freestylu) lépe vyniknou větší          psi.

        Začněte tím, že budete talíř tahat v ruce před psem (u malého psa nízko u země) a                 povzbuzovat ho k tomu, aby se do něj zkusil zakousnout. Za každou takovou snahu nebo i         úspěšný pokus ho mohutně pochvalte. U některých psů (zejména bíglů ) se to neobejde             bez odměny ve formě  pamlsku. Je vhodné zvolit si jedno slovo jako povel, na který by měl         pes talíř chytit ("Chyť!", "Catch!", "Talíř!" apod.). V této fázi zůstaňte, dokud se pes                   nebude na váš povel vehementně snažit do talíře zakousnout. Potom můžete začít zvedat         talíř výš a povzbuzovat psa k tomu, aby vyskočil a chytil ho ve vzduchu. Talíř však stále             držte, neodhazujte ho! Můžete se o něj se psem i přetahovat, pokud mu to udělá radost.

        Jakmile pes radostně vyskakuje, i když zdvihnete ruku s talířem do výše ramen, můžete             začít nacvičovat chytání hozeného talíře. S látkovým talířem nebo s talířem z měkkého             plastu se dá cvičit tak, že ho házíte proti psovi, ale tuto metodu nedoporučuju. Pes se             potom staví k vám a k talíři zásadně čelem a těžko se přeorientovává na chytání na                  větší vzdálenost.